Není na co čekat (2010)
3 Pasty
Byl by řek, byla prostě z jiný kasty,
byla pryč už 3 zubní pasty.
Po sedmi letech je to prý dost častý,
byla pryč už 3 zubní pasty.
Některý dny je tma už po úsvitu,
byla pryč už 5 holicích břitů.
Vraťte mi sny a vemte si zpět realitu.,
byla pryč už 5 holicích břitů.
Byly to vážně dobrý časy,
chce se mi brečet, když nn smát.
Nás dva za svatý neprohlásí,
stalo se, co se mělo stát.
Něco se stalo a to je celé,
byla pryč už 4 pěny do koupele.
Nejhorší bývá, co bývalo skvělé,
byla pryč už 4 pěny do koupele.
Zaklepal smutek, já mu řekl dále,
byla pryč, jenže v hlavě byla stále.
Život se udrží i na úplný skále,
byla pryč, jenže v hlavě byla stále.
Byly to vážně dobrý časy,
chce se mi brečet, když ne smát.
Nás dva za svatý neprohlásí,
stalo se, co se mělo stát.
Byly to vážně dobrý časy,
chce se mi brečet, když ne smát.
Nás dva za svatý neprohlásí,
stalo se, co se mělo stát.
Neumím půlku dát a vzít si polovinu,
byla pryč už 2 odečty plynu.
Odpustím každému, jen sobě neprominu,
byla pryč už 2 odečty plynu.
Neumím půlku dát a vzít si polovinu,
byla pryč už 2 odečty plynu.
Odpustím každému, jen sobě neprominu,
byla pryč už 2 odečty plynu.
Byly to vážně dobrý časy,
chce se mi brečet, když ne smát.
7 Hříchů
Daně platím, svou ženu miluju,
občas i cizí, trochu kličkuju,
chemický pokusy moc neprovozuju,
odpady třídím.
V nočním šeru moc to nežeru,
sejdem se u barevnejch kontejnerů,
jsem si akorát trochu k smíchu,
ale vím, že mám z krku jen další z hříchů.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
o tom se tady bavit nebudu.
Co jako myslíš? Mluvíš o lenosti.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
no tak to jo, taky s tím bojuju.
Zdravím nahlas, pěkně děkuju,
chyby otců svých si zopakovat nikterak se nerozpakuju
v životě příštím.
V tomhle směru odvahu seberu,
tak zase večer u kontejnerů,
jsem si akorát trochu k smíchu,
ale vím, že mám kliku, co se týče hříchů.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
no aby ne, taky to miluju,
všechny ty mozoly od neřestí.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
no tak to jo, taky s tím bojuju,
vidím v tom určitý souvislosti.
Závist, lenost, lakota a zloba,
každej fňuká, že taková je doba,
ale mně se zdá, že nad námi svítá.
Obžerství, smilstvo a pýcha,
každej hřeší, dokud dýchá,
nejsem sám, kdo tady v tom lítá.
I tak usínám naprosto spokojen,
dobrou noc a dobré ráno, dobrý den.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
o tom se tady bavit nebudu.
Co jako myslíš? Mluvíš o lenosti.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
no tak to jo, taky s tím bojuju,
vidím v tom určitý souvislosti.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
no aby ne, taky to miluju,
všechny ty mozoly od neřestí.
Chování, co způsobuje chudobu,
vedoucí k sociální nespravedlnosti,
no tak to jo, taky s tím bojuju,
vidím v tom určitý souvislosti.
Spáč
Lidi chtějí skákat
a bejt při tom veselý
já bych radši zůstal
ležet v posteli
Já vím, že tohle zrovna není
zpráva století
však rád bych vám všem přiblížil
své vnitřní napětí
®1:Milý mladí přátele
já necítím se zrovna skvěle
políbím i nepřítele
jen mě vraťte do postele
Každodenní realita
budík jako bomba tiká
moje skrytá identita pod peřinou
chce spát
Jak rád bych napsal jak je krásně
a jak mám všechny rád
však v hlavě zatím vrstvím básně
o tom, jak moc se mi chce spát
Jak rád bych zpíval o lásce co hory přenáší
o slunci, které shlíží na svět z výšin radostných
co slovo perla krásný šperk tak čert aby to vzal
proč dnešní ráno příjde mi jak rána na solar
®
... chce spáááát
Třeba zítra podaří se
zvláštrní konstelace hvězd
já budu v dobré náladě
a stromy budou kvést
Vznikne píseň jako víno, pozitivní text
možná Grammy vyhrajem a prachy budou téct
však dneska lidi je mi líto, nemám, co bych psal
snad jediné, a to už víte, o tom, že bych spal
®1
®2: Milý mladí přátele
já necítím se zrovna skvěle
políbím i nepřítele
jen mě vraťte do postele
Realita bude bita
připravený nenachytá
moje skrytá identita pod peřinou
chce spát
... chce spáááát
ne ne ne nejsem psavec, jsem spíš spavec, nejsem psavec
tak mě vraťte do postele
Kérka
Až budu starej, dám si vykérovat na čelo
velký tiskací „díky, stačilo“.
Až budu velkej, dám si vykérovat na záda
„Baby, bejk! Se mnou sladká odplata!“.
Možná už zejtra dám si vykérovat na ruce
mořskou pannu a kotvu a srdce
a děsně velký modrý ticho
dám si vykérovat na břicho.
Jsem přemýšlivej typ, co se rád pere,
když už tak, čím musí být, no to mě bere,
ještě se ukáže, ještě se uvidí.
Zatím jsem typ s kůží jak padlej sníh.
Až budu němej, dám si vykérovat na jazyk
výkřik „hej“ a bílej střik.
Až budu na dně, dám si vykérovat na ptáka
opravdickýho ču*áka.
Jsem přemýšlivej typ, co se rád pere,
když už tak, čím musí být, no to mě bere,
ještě se ukáže, ještě se uvidí.
Zatím jsem typ s kůží jak padlej sníh.
Ledaže propad bych kouzlu tetáže.
Na starý kolena nechám si vykérovat sebe,
samozřejmě dvakrát, to se ví, na pravý i na levý.
Až budu velkej, dám si vykérovat na prsa
„krása je jediná trasa“.
Až budu spát, nechám si vykérovat na víčka
„skončila písnička“.
Jsem přemýšlivej typ!
Ledaže propad bych kouzlu tetáže.
Na starý kolena nechám si vykérovat sebe,
samozřejmě dvakrát, to se ví, na pravý i na levý.
Ledaže propad bych kouzlu tetáže.
Na starý kolena nechám si vykérovat sebe,
samozřejmě dvakrát, to se ví, na pravý i na levý.
Artisté
Byl pozdní večer, první mráz,
ten večer ve mně umřelas.
Nepřejdeš moře nohou suchou.
Potkal pan němý slečnu hluchou.
Byl pozdní večer a byl sám,
nikoho taky nečekám.
Lásko, jsme jak dva žongléři,
kteří si dávno, dávno, dávno nevěří.
Lásko, jsme jak dva artisté,
další číslo je nejisté.
Tenhleten příběh byl dost vratký,
ved rovnou do nebe a pak hned zpátky.
Došli jsme do hořkého konce,
jsme kořist s duší honce.
Byl pozdní večer a byl to lhář,
Většího, holka, nepotkáš.
Lásko, jsme jak dva žongléři,
kteří si dávno, dávno, dávno nevěří.
Lásko, jsme jak dva artisté,
další číslo je nejisté.
Byl pozdní večer, první sníh.
Praha 5, Smíchov a nikde žádný smích.
Lásko, jsme jak dva žongléři,
kteří si dávno, dávno, dávno nevěří.
Lásko, jsme jak dva artisté,
další číslo je nejisté.
Co bude dál? Kdopak ví?
To otázky se dědí, ne odpovědi.
Jak mám ti říct
Jak mám ti říct, že dny se nám krátí,
že čím dál víc se podobáš máti.
Jak mám ti říct, jak moc bych si přál
už žádný víc, natož ňáký dál.
Jsi matka představená řádu marný snahy.
Jak mám ti říct, že vystačím s málem,
jen co nejvíc od tebe vzdálen.
Jak mám ti říct, že všechno je v háji,
že nezbylo nic, ani důvod to tajit.
Jsi matka představená řádu marný snahy
a já vysloužilý národní umělec Prahy.
Jsi matka představená řádu marný snahy.
Jsi podobná řadě svých rodičů,
tím pádem všechno je na
prosto jasný.
Buď sbohem lásko má,
ty s těma dlouhejma nohama
a při odchodu zhasni.
Jak piješ mi krev a to ne, že málo,
tak přeju si víc, aby se mi to zdálo.
Jak mám ti říct, že na kolenou mě neuvidíš,
no no no no!
Jsi matka představená řádu marný snahy
a já vysloužilý národní umělec Prahy.
Jsi matka představená řádu marný snahy
a já vysloužilý národní umělec Prahy.
Prosím tě, buď od tý lásky, přestaň mi říkat „drahý“.
Proto jsem si tě vzal, abys mě taky někam vzala.
Prosím tě, buď od tý lásky, přestaň mi říkat „drahý“.
Proto jsem si tě vzal, abys mě taky někam vzala.
Kompy
Můj nový Mac,
zas včera klek´,
snad je to tím že byl úplněk.
Nemohu se na něj zlobit
vloni velký hit letos trilobit.
Stejně tak mé kdysi zbrusu nové PC,
dalo mi vale asi po měsíci,
nemohu se na něj zlobit,
včera nový komp dnes mastodont.
Tak se ptám, kde že loňské kompy jsou?
Bloudí dáldvojkovou soustavou!
Kilo, mega, giga, tera,
marně vzpomínám co bylo včera,
snad diskety, v paměti ještě mám,
vaše stříbrné rety.
Kilo, mega, giga, tera,
marně vzpomínám co bylo včera,
sbohem můj drahý kompaktní disku
vždycky tu u mě budeš plnou mít misku.
Tak se ptám, kde že loňské kompy jsou?
Bloudí dáldvojkovou soustavou!
Procesory usedavě roní,
malinkaté křemíkové slzy.
Nikdo z nich není stár,
tak brzy jako oni.
Procesory usedavě roní,
malinkaté křemíkové slzy,
neboť jsou menší a menší a menší a menší
a tenčí než loni.
Tak se ptám, kde že loňské kompy jsou?
Bloudí dáldvojkovou soustavou!
Můj nový Mac,
včera mi řek´:
"Sorry, za ten výpadek."
Tak jsem mu na to řek´:
"Tvůj operační systém pozná středověk!"
Tak se ptám ...
Takmer svätý
Ak nevieš, kadial´ ísť, tak stoj
a uklidni ten hloupej nepokoj.
Ak nevieš, prečo stáť, tak choď
a dej si pozor hned na první schod.
Si predsa z tých takmer svätých, tak choď.
Víš, na co máš nárok, keď postavíš dom,
a studený párok ťa privíta v ňom.
Už nemůžeš nápad pod plešinou nájsť,
niet pre koho chrápať a přesladit čaj.
Tak život ťa zkúša a robí len trik,
tak plač do vankúša, kým si mučedník.
Když neumíš mlčet, niečo vráv
a utiš před sebou ten hluchý dav
Když nemáš už co říct, tak mlč
a před zprávami vkl’zni do vaků.
Si predsa z tých takmer svätých, tak mlč.
Tečie láva, tak v nej plávaj,
keď sa stáva, čo sa nemože stať.
Jasná zpráva, zaostávam,
v denních zprávách plazí sa ako had.
Tak život ťa zkúša a robí len trik,
tak plač do vankúša, kým si mučedník.
Si predsa z tých takmer svätých.
Obloha
Na nebi vůz, na vodě stín,
na zemi noc, laskavá tma
a my v ní.
Na slunci žár, na řece hráz,
na moři vlny, v poušti vítr
a neklid v nás.
Nebe je blíž, než se může zdát
i v tvejch očích je to znát,
když se ti nechce spát.
Obloha je chrám, co má hvězdy místo věží,
vesmír je v nás, to je to, oč tu běží,
tmou světlo proletí a řeka prolomí hráz.
Pak přijde vlnobití a tvoje hruď se zvedá,
dneska v noci spát se jednoduše nedá,
jen s tebou se rozhoří vesmír v nás.
Na nebi vůz, na vodě stín,
na zemi noc, laskavá tma
a my v ní.
Nebe je blíž, než se může zdát
i v tvejch očích je to znát,
když se ti nechce spát.
Obloha je chrám, co má hvězdy místo věží,
vesmír je v nás, to je to, oč tu běží,
tmou světlo proletí a řeka prolomí hráz.
Pak přijde vlnobití a tvoje hruď se zvedá,
dneska v noci spát se jednoduše nedá,
jen s tebou se rozhoří vesmír.
Obloha je chrám, co má hvězdy místo věží,
vesmír je v nás, to je to, oč tu běží,
tmou světlo proletí a řeka prolomí hráz.
Pak přijde vlnobití a tvoje hruď se zvedá,
dneska v noci spát se jednoduše nedá,
jen s tebou se rozhoří vesmír v nás.
Digitálně
Žijeme na síti v totálním pokrytí
a těla čeká sladké hibernační kóma.
Není to snadný keys, citlivý interface,
najdu tě lásko, jen jestli sedíš doma.
Kdykoliv tě potkám, děláš, jako bych byl pro tebe teď jenom vzduch.
A to není fér, já jsem ten samec, já jsem velkej dobrodruh.
Pohled sem a pohled tam, já připadám si hned jako sklo.
Nejsem zrovna výřečnej, když vím, že to jedem navostro.
Miláčku, jsme si souzeni digitálně.
Proč vidíš to tak fatálně?
Totálně digitálně.
Žijeme na síti, koho to nasytí,
když jeden chybný enter všechny plány zmaří.
Já hledám myspace a na něm jó face,
lásko, přidej si mě do knihy tváří.
Vytrvalost pod tím, než se v mým životě nastal velkej zvrat.
Přijalas mou message, začli jsme komunikovat.
Nevypínám comp a stále čekám tu jenom na tebe,
přihlásíš se a začnu psát, letím rovnou s tebou do nebe.
Miláčku, jsme si souzeni digitálně.
Proč vidíš to tak fatálně?
Totálně digitálně.
Můj psaný projev, to je síla, víra, který těžko odoláš,
já umím mluvit s tebou, jenom když se na mě nedíváš.
Nevím, proč mám zrovna já tak neskutečnej handicap,
kdykoliv tě potkám, ko-koktám, no kdo by to byl do mě sakra řek.
Najdu sílu, na to vem jed, jednou se ti fakt představím,
počkám dole na Jeřáku, na schodech tě zastavím:
hele baby, doufám, že to vemeš nějak rozumně,
to jsem přece já, Evžen7, znáš mě intimně.
Miláčku, jsme si souzeni digitálně.
Proč vidíš to tak fatálně?
Totálně digitálně.
Miláčku, jsme si souzeni digitálně.
Proč vidíš to tak fatálně?
Totálně digitálně.
Miláčku, jsme si souzeni digitálně.
Proč vidíš to tak fatálně?
Totálně digitálně.
Miláčku, jsme si souzeni digitálně.
Proč vidíš to tak fatálně?
Totálně digitálně.
Miláčku, jsme si souzeni digitálně.
Proč vidíš to tak fatálně?
Totálně digitálně.
Miláčku…
Sen 1996
Hluboká byla noc
když zdál se mi sen
matně si vzpomínám
bylo to včera
Byl jsem odsouzen
a na usvitu zastřelen
popravčí četou
ze samých žen
Tváří v tvář mi stály
moje matka
moje žena
moje dcera
Hluboká byla noc
ač bylo kránu
já nevolal o pomoc
já čekal z milosti ránu
Tvaří v tvář mi stály...
Studená byla noc
a ještě dnes pálí
studená byla noc
barvy cyankáli
Hádalo se...
Hádalo se tělo s duší
komu z nich to dnes víc sluší
nikdo z nich nevěřil
na nějaký příměří
Hádala se duše s tělem
kdo to tady teda vede
hádali se jak dva hluší
kdo z nich může za ten průšvih
Já jsem tělo, ty jsi duše
ozvalo se krátce, suše
Kousek masa, co je na tom
myšlenka rozbyla antom!
hrubá síla, to je toho!
takže zkouška - pozor! - pohov!
O tom, kdo s koho
hádala se duše s tělem
poslali se navzájem
za hlavním pořadatelem
®: a ten jim řek: Konec fámy
není rozdílu mezi vámi
bere ten, kdo je zrovna připraven
a teď ven! Všichni ven!!
Hádala se s tělem duše
oto, čí je za to účet
Věčný spor duše a těla
o tom, kdo pro koho dělá
©: Hádala se duše s tělem
kdo z nich dvou je z toho jelen
komu z nich to dnes víc sluší
jestli tělu, nebo duši
kdo si hraje na přítele
kdo tady má namále
poslali se navzájem
za hlavním pořadatelem
®
Když skončil ten lítý boj
odešli spolu na pokoj
ráno všechno zas jak včera
ta otázka je otevřená
nevěří na příměří
ta otázka je otevřená
nevěří na příměří
Šatna
Došel mi humor uprostřed léta,
došly mi slova, nezbyla věta.
Vždycky mi dojdou síly i slzy,
když léto skončí tak strašně brzy.
Co potom v šatně plné netknutých chlebíčků,
všichni v hlavě poslední písničku...
Ná ná ná ná,
ná ná ná ná,
ná ná ná ná.
Ná ná ná ná,
ná ná ná ná,
ná ná ná ná.
Co potom v šatně plné netknutých chlebíčků,
všichni tak trochu pod víčky slzy
a v hlavě smutnou písničku...
Proč léto někdy končí tak brzy?
Ná ná ná ná,
ná ná ná ná.
Ná ná ná ná,
ná ná ná ná.
Co potom v šatně plné propocených trik,
spíš závodník než hudebník...
Žádný hody, pouze doprovody,
tak v moři dobré vody
hledáme jeden druhýho
zvlášť, když jde do tuhýho.
Ná ná ná ná,
ná ná ná ná,
ná ná ná ná.
Ná ná ná ná,
ná ná ná ná,
ná ná ná ná.
Došel mi humor uprostřed léta,
došly mi slova, nezbyla věta.
Vždycky mi dojdou síly i slzy,
když léto skončí tak strašně brzy.
Za texty písní děkuji stránkám diskografie.cz
